Metakognitivní procesy ve výuce: Výhody a praktické přístupy

Výzkum organizace Education Endowment Foundation poukázal na to, že metakognice je klíčovým faktorem pro efektivní učení žáků. Nejenže může přidat až sedm měsíců dodatečného učení, ale také výrazně zlepšuje výsledky žáků znevýhodněných socioekonomickým prostředím. Metakognice však není jen způsob, jak učitelé mohou posoudit úroveň porozumění žáků vlastním učebním procesům a jejich schopnost regulovat své učení, je to také významná výzva v oboru.

Co je metakognice ve vzdělání?

Metakognice se odkazuje na schopnost jednotlivce plánovat, monitorovat, hodnotit a upravovat své vlastní učební chování s cílem čelit výzvám efektivněji. Často se definuje jako "myšlení o myšlení", ale její důležitost přesahuje tuto pojmovou definici díky aktivnímu monitorování a úpravám myšlenkových procesů. Je to také forma sebeřízení, která zahrnuje sebeuvědomění, kritickou analýzu a schopnost řešit problémy.

Metakognice umožňuje studentům rozpoznat vlastní kognitivní schopnosti, řídit vlastní učení, hodnotit výkon, porozumět faktorům ovlivňujícím úspěch či neúspěch a naučit se nové strategie. Pomáhá také rozvíjet dovednosti samoučení tím, že optimalizuje základní kognitivní procesy, jako je paměť, pozornost, aktivace předchozích znalostí a schopnost řešit úkoly. Díky tomu studenti dosahují efektivnějšího a účinnějšího učení a dosahují tak většího pokroku ve svém vzdělávání. Využití metakognitivních strategií přináší řadu potenciálních výhod při učení, například:

• Plánování a organizace: Metakognice umožňuje studentům plánovat své učení a organizovat svůj čas. Mohou si stanovit cíle, rozvrhnout si úkoly a vybrat vhodné strategie pro jejich dosažení. To zvyšuje jejich efektivitu a produktivitu při studiu.

• Sebeřízení učení: Metakognitivní schopnosti umožňují studentům aktivně se zapojovat do svého vlastního učení. Mohou sledovat svůj pokrok, posuzovat své porozumění danému tématu a rozhodovat o nejvhodnějších krocích pro zdokonalení svých dovedností.

• Monitorování porozumění: Metakognice umožňuje studentům sledovat své porozumění probírané látky. Mohou si uvědomit, kdy je potřeba zpomalit, znovu si přečíst nebo přezkoumat určité informace. Tím se zlepšuje jejich schopnost identifikovat problémové oblasti a zaměřit se na ně.

• Strategie řešení problémů: Metakognitivní schopnosti umožňují studentům vybírat a uplatňovat různé strategie řešení problémů. Mohou zvažovat alternativní přístupy, reflektovat nad účinností svých strategií a přizpůsobovat je podle potřeby. To rozvíjí jejich schopnost kriticky myslet a nalézat efektivní řešení.

• Samoregulace a motivace: Metakognice umožňuje studentům regulovat svou motivaci a zůstat samodisciplinovaní při učení. Uvědomování si vlastního pokroku a dosažených cílů jim poskytuje zpětnou vazbu a posiluje jejich odhodlání pokračovat a dosáhnout úspěchu.

Metakognitivní dovednosti mají široké využití ve všech předmětech, neboť zlepšují způsob, jak se učíme, nikoliv pouze to, co se učíme. Metakognici je možné naučit; a proto by měli učitelé v rámci všech předmětů pomáhat svým studentům jejich rozvoji.

Metakognice není pouze schopnost dospělých jedinců. Z výzkumu víme, že děti již od tří let jsou schopny provádět metakognitivní a seberegulační chování, například si stanovovat cíle a kontrolovat své porozumění s větší přesnost při úkolech, které si vybraly samy. Úroveň jistoty a sebeznalosti zůstává poměrně nepřesná až do osmi let věku a děti se často přeceňují ve své znalosti. Nicméně, i když starší děti obvykle projevují širší repertoár metakognitivních strategií, důkazy naznačují, že i mladší děti obecně vyvíjejí metakognitivní znalosti.

Metakognice se často dělí za dvě dimenze: metakognitivní znalosti a metakognitivní regulaci. Metakognitivní znalosti odkazuji na to, co studenti ví o učení (znalost vlastních kognitivních schopností, konkrétních úkolů a různých strategiích, které jsou jim k dispozici a které jsou vhodné pro daný úkol). Metakognitivní regulace poukazuje na to, co studenti dělají v během učení. Popisuje, jak studenti monitorují a ovládají své kognitivní procesy. Například student si může uvědomit, že konkrétní strategie nedosahuje požadovaných výsledků, a rozhodne se vyzkoušet jinou strategii.

1. Fáze plánování - Studenti přemýšlejí o učebním cíli, který stanovil učitel, a zvažují, jakým způsobem se k úkolu přiblíží a jaké strategie použijí. V této fázi je užitečné, aby se studenti ptali sami sebe: Co se ode mě žádá? Které strategie použiji? Používal jsem někdy dříve nějaké strategie?

2. Fáze monitorování - Studenti realizují svůj plán a sledují pokrok směrem k učebnímu cíli. Pokud strategie, které používají, nefungují, mohou se rozhodnout provést změny. Během práce na úkolu je pro studenty užitečné se ptát sami sebe: Funguje strategie, kterou používám? Měl bych vyzkoušet něco jiného?

3. Hodnotící fáze (evaluace) - Studenti posuzují, jak úspěšná byla strategie, kterou použili, při dosažení učebního cíle. Pro podporu evaluace by mohli studenti zvážit: Jak se mi dařilo? Co se nepodařilo? Co bych mohl udělat příště jinak? Co se povedlo? Na jaké další problémy mohu použít tuto strategii?

4. Reflexe - Toto je základní součástí procesu plánování, monitorování a hodnocení. Podpora samooprávnění během celého procesu podporuje tuto reflexi.

Jak mohou školy využít metakognici?

• Udělejte z profesního rozvoje v oblasti metakognice prioritu. Mělo by existovat zřejmé zaměření na výuku jak kognitivních, tak metakognitivních technik a na to, jak vytvořit prostředí pro učení, které podporuje rozvoj metakognitivních dovedností a motivace. Podporujte učitele, aby spolupracovali a sdíleli praxe, které podporují rozvoj metakognitivních schopností ve třídě. Například skupina se pravidelně může setkávat, aby reflektovala četbu o metakognici nebo sdílela své zkušenosti s implementací nové strategie.

• Zapracujte metakognitivní strategie do kvalitního výuky jednotlivých předmětů místo abstraktního tréninku obecných metakognitivních dovedností.

• Zapojte celou školní komunitu do podpory metakognitivního dialogu. Sledování a evaluace efektivního využívání učebních strategií jsou užitečné nejen ve třídě. Vyhodnoťte dopad nových strategií, které jsou implementovány, ať už se jedná o vyzkoušení na celé škole nebo o individuální učitele či oddělení

Jak lze rozvíjet metakognici u studentů?

• Udělejte učební cíle jasnými a pomozte studentům plánovat strategie a sledovat svůj pokrok při dosahování těchto cílů. Podporujte samohodnocení a přepracování práce pro dosažení cílů. Pomozte studentům porozumět jejich středně- a dlouhodobým cílům.

• Modelujte své vlastní metakognitivní myšlení a ukazujte studentům, jak přemýšlíte a řešíte problémy. Sdílejte své strategie, otázky a úvahy. Učte studenty konkrétní metakognitivní strategie, jako je aktivní monitorování, plánování, sebehodnocení, reflexe atd. Ukazujte jim, jak tyto strategie používat při různých úlohách a příkladech.

• Vytvářejte úlohy, které vyžadují od studentů použití metakognitivních dovedností, jako je plánování, sebehodnocení nebo vysvětlování svých myšlenek. (Například je požádejte, aby vysvětlili strategie, které použili při řešení matematického problému.)

• Podporujte studenty, aby spolupracovali a diskutovali o svých myšlenkách a učebních strategiích. Tím se jim umožní vidět různé přístupy a přemýšlet kriticky o svém vlastním myšlení.

• Pravidelně poskytujte studentům konstruktivní zpětnou vazbu (ne známky!) o jejich učení a pokroku. Pomáhejte jim pochopit, co dělají dobře a co mohou zlepšit, a podporujte je v používání metakognitivních strategií.

• Kromě metakognitivních dovedností je důležité podporovat i motivační strategie. Plánujte postupnou výuku nových metakognitivních strategií, začínaje aktivací předchozích znalostí a explicitním vyučováním strategií, a konče samostatným procvičováním a reflexí (EEF, 2018):

A jak to teda vypadá v praxi?

O tom si popovídáme během online webináře "Metakognice v praxi".

Literatura:

• Bernard, S., Proust, J. and Clement, F. (2015) ‘Procedural Metacognition and False Belief Understanding in 3- to 5-Year-Old Children’, PLOS One. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0141321

• Clark, I. and Dumas, G. (2016) ‘The Regulation of Task Performance: A Trans-Disciplinary Review’, Frontiers in Psychology, 6. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2015.01862

• EEF (2018) Metacognition and Self-regulated Learning: Seven recommendations for teaching self-regulated learning & metacognition.

• Whitebread, D. and Coltman, P. (2010) ‘Aspects of pedagogy supporting metacognition and selfregulation in mathematical learning of young children: evidence from an observational study’, ZDM Mathematics Education, 42 (2), pp. 163-178. https://doi. org/10.1007/s11858-009-0233-1